ÚVOD
Ještě ani neoschla krev na našich zbraních a Blizzard znovu útočí. Braňte se !!! Tak by se daly asi vyjádřit naše pocity tenkrát, když jsme poprvé shlédli novou tvář Warcraftu. A tyto pocity nebyly bezdůvodné, což snad mohou dokázat jedině desítky a stovky hodin strávených u této hry ať už jsme hráli sami, nebo s kamarády po síti či tvořily nové mapy. Těchto orgií se učasnili znalci strategií na celém světě. Avšak jedna věc na celém světě nás spojovala dohromady. Jeden pocit. Radost ze hry.

PŘÍBĚH
Bitva byla dobojována, ale klid nenastal. Smrtí Orkských velitelů se nic nezměnilo. Obrovská nenávist na obou stranách nevěstí nic dobrého. Orkové jsou každým dnem mnohem silnější a silnější, přestože se zatím jedná jen o samostatné bandy a ne armádu. Tyto bandy se potulují po válkou zpustošené zemi Azeroth a doslova loví opuštěné obyvatele, kteří již ztrácejí šance na útěk. Obyvatele Azeroth postihla ještě jedna, snad ještě větší, ztráta. Zemřel král Llane, skvělý vojevůdce, který již jednou zvítězil nad nenáviděnými Orky. Sir Lothar, ve snaze posílit své zdecimované vojáky, odjíždí za Velké moře na pobřeží Lordaeronu hledat pomoc mezi starými spojenci. Na cestu zpátky se k němu přidala armáda Lordaeronu. Nyní je Azeroth jednou tak silný a může se vydat na cestu osvobodit ztracená území a pomstít se.

ZHODNOCENÍ
Asi takový je úvodní příběh Warcraftu II.: Tides of Darkness (Příboj temna). To že další vývoj situace na válečné scéně je jen na vás asi zdůrazňovat nemusím. Přesto si však dovolím říct pár slov o hře jako takové. Warcraft II navazuje na úspěšný první díl a tak zase po nějaké době bylo co hrát. Došlo zde k mnoha vylepšením od AI, nové jednotky až po to hlavní, skvělou grafiku.

V druhém dílu je vaše PC mnohem zdatnějším protivníkem než v díle prvním, přesto má ale dost daleko ke genialitě. Nebude už pro vás tak lehkou záležitostí přilákat osamělého Orkského bojovníka doprostřed vaší válečné mašinérie. Naopak zlikvidovat útok několika protivníků je stále snadné, pokud před několik střílen postavíte menší labyrint zdí. Základním nedostatkem v AI počítače v multiplayeru je, že na vás začne útočit v okamžiku, kdy si postavíte přístav, popřípadě až po delší době, takže máte dost času se připravit (samozřejmě je to ovlivněno druhem mapy).

Nový díl je příjemný v nových možnostech jak vyzbrojit svou armádu. Vaše armáda se již nemusí spokojit jen s lučištníky, pěšáky, rytíři, katapulty a mágy. Zakousněte se do jeho budov trpaslickou partou (skutečně účinné mršky), prohlédněte si jeho armádu pěkně z výšky díky létajícím strojům, popřípadě na něj zaútočte přímo z nebe. Veďte nemilosrdná tažení svou flotilou sestávající se z lodí a ponorek. A nebojte se dělat překvapující výsadky na všechny neznámé ostrovy, kdo ví, když tam nebude nepřítel možná najdete nová a bohatší ložiska zlata a dřeva. Nesmíte ale zapomenout probádat dálky moří, protože pokud nenajdete zásoby oleje asi jen těžko opustíte vlastní ostrov. Zkrátka oproti prvnímu dílu mají bitvy novou rovinu, do té doby nevídanou. Žádná jednotka ale není zadarmo a tak se nedivte, že mnohé z nich nabývají na ničivé síle až po nákladném vylepšení budov, které se týká také townhallu (radnice). Aby vaši mágové byli úspěšní, a věřte že umí být, nesmíte se bát investic do kouzel a také do samotných mágů. Jeden mág je nic, ale taková skupinka osmi je pohromou. Obzvláště, když máte možnost ovládat více jednotek najednou a tím mnohem účinněji načasovat útok i obranu. Je jen na vás jakou si zvolíte strategii a jak prozíraví budete jako velitelé.

Grafika se dnes asi jen těžko může srovnávat s nejnovějšími hrami, nicméně je velmi pěkně namalována a to doslova. Na první pohled jsou figurky spíše vystřižené pohádky než z bojové vřavy, ale to je jen první dojem pro hráče zvyklého na malinké figurky s menšími a ještě menšími detaily. Nicméně se Warcraft II nemá za co stydět. Například když má být nějaká jednotka větší než druhá, je tomu tak i ve hře (Orkové jsou o malinko větší než pěšáci a pěšáci větší než dělníci). Oproti prvnímu dílu se výrazně nezměnila nabídková a informační lišta. Hra zůstala velmi přehledná a skutečně hratelná. Ke grafice jisto jistě patří i zvuková kulisa, která doznala také významného pokroku. Každý voják má několik vět, kterými oznámí, že obdržel příkaz a není také problémem nahrát si zvuky vlastní.

K dobrému jménu Warcraftu II přispívá i značná systémová podpora. Hra je nenáročná na hardware, existují verze jak pro Dos, Windows 95/NT, tak i pro Mac. Samozřejmostí je možnost tvorby vlastních map (verze alfa *.vv4, verze1.0 a vyšší *.pud), multiplayer 2-8 hráčů (po seriovém kabelu 2-4 hráči), možnost hry na battle.net. Žádná hra však není dokonalá a tak vás nesmí překvapit, když se stane nějaká nehoda a program prostě zamrzne, tomu se dá ale lehce zabránit, na internetu běží několik cracků, upgradů, stovky nových map a mnoho dalších věcí, které se vám jistě budou hodit.

A co říct závěrem? Skvělá hra, která se stala klasikou, o tom mluví i to, že Blizzard vydal další dvě verze Warcraftu II (Beyond the dark portal a battle.net edition). Ti kteří nepoznali Warcraft by jej měli jistě poznat a to platí i pro ty, kteří již na něj zapomněli, protože Warcraft píše dějiny strategických her a kdo ví kam se posunou hranice po připravovaném vydání třetího pokračování. Nezbývá nic než se nechat překvapit.